Tvůrci, tvůrkyně a hosté festivalu Tukino 2026

Už jako náctiletá si zkoušela psát prózu i poezii. Systematickému psaní se začala věnovat v 90. letech po absolvování publicistického kurzu a následném seznámení s Milenou Hübschmannovou a romisty z Univerzity Karlovy. V té době začala také překládat do romštiny pro časopis Romano gendalos, později a až dosud pro Romano Voďi. Novela Mít někoho svého jí vyšla v souboru Slunce zapadá už ráno, povídky o dětství Mire kedvešne / Moji milí vyšly v antologii Všude samá krása a povídky Vánoce a Jak přicházejí děti na svět ve výboru Čhajorki. Povídku o manželské krizi pod názvem Cizinci otiskli ve sbírce Fameľija nadevše a je také autorkou vzdělávacího leporela pro romské děti Jekh, duj, trin!. V roce 2017 získala Cenu Mileny Hübschmannové za zásluhy o romský jazyk. Věří, že literatura oceňovaná a respektovaná majoritní společností může pomoci ke zlepšení vnímání Romů, což je i hlavním smyslem jejího psaní.

​

​

Začala psát příběhy, které znala z vyprávění svých rodičů a známých. Přáli si, aby je psala v romštině, s čímž jí pomáhala její kamarádka Milena Hübschmannová, která ji v tvorbě všestranně podporovala. Svou literární prací chtěla vždy napomáhat vzájemnému porozumění mezi Romy a Čechy a zároveň uchovávat romštinu a romskou kulturu pro budoucí generace. V 90. letech jí vyšly sbírky povídek Mosarďa peske dživipen anglo love / Zničila si život kvůli penězům a Čorde čhave / Ukradené děti. V roce 2018 vydala další dvojjazyčnou knihu povídek Ještě jedno, Lído! Kaštánkovy příběhy z herny. Mezi její oblíbené práce patří povídka o dětství Sar amen phirahas andre mozi / Jak jsme chodili do kina z antologie Všude samá krása a povídka Baletka ze sbírky Fameľija nadevše, nejpyšnější je však na svou knihu pro mládež AMEN. Těší ji, že může každé postavě vtisknout duši a přivést ji k životu tak, aby se s ní čtenáři dokázali sžít.

Od roku 2005 působí jako externí redaktorka a moderátorka Českého rozhlasu. Spolupracovala také se servery HateFree Culture a Romea.cz nebo s organizací Slovo 21. Literatuře se začala věnovat v roce 2018, kdy debutovala povídkou Já si vybral tebe ve sbírce O mulo! Povídky o duchách zemřelých. Její povídka Hej tu! / Hej Ty! vyšla ve sborníku Amare ternenge – Romští autoři píšou pro mladé, vzpomínková próza na dětství Výbuch v Nuslích byla zařazena do sbírky Všude samá krása a povídka Ma rov, mro čho, ma rov do výboru Fameľija nadevše. Jako novinářka měla k psanému slovu vždy blízko a literární tvorba pro ni představuje přirozené pokračování snahy dávat hlas těm, kteří zůstávají nevyslyšeni

Začala psát příběhy, které znala z vyprávění svých rodičů a známých. Přáli si, aby je psala v romštině, s čímž jí pomáhala její kamarádka Milena Hübschmannová, která ji v tvorbě všestranně podporovala. Svou literární prací chtěla vždy napomáhat vzájemnému porozumění mezi Romy a Čechy a zároveň uchovávat romštinu a romskou kulturu pro budoucí generace. V 90. letech jí vyšly sbírky povídek Mosarďa peske dživipen anglo love / Zničila si život kvůli penězům a Čorde čhave / Ukradené děti. V roce 2018 vydala další dvojjazyčnou knihu povídek Ještě jedno, Lído! Kaštánkovy příběhy z herny. Mezi její oblíbené práce patří povídka o dětství Sar amen phirahas andre mozi / Jak jsme chodili do kina z antologie Všude samá krása a povídka Baletka ze sbírky Fameľija nadevše, nejpyšnější je však na svou knihu pro mládež AMEN. Těší ji, že může každé postavě vtisknout duši a přivést ji k životu tak, aby se s ní čtenáři dokázali sžít.

První verše a rýmovačky skládala už na základní škole. Na střední škole pak pod vedením romistky Hany Syslové objevila kouzlo literární tvorby, a to hned ve dvou jazycích – bilingvismus se pro ni stal přirozeným vyjadřovacím prostředkem a mostem propojujícím dva světy, které ji formovaly. 

Působí jako lektorka vzdělávacích programů organizace Nová škola, věnuje se odborné práci na Univerzitě Karlově, podílí se na vzniku on-line romsko-slovenského slovníku Nadace Dobrá romská víla Kesaj a je členkou českého PEN klubu. Její prózy a poezie vyšly ve sbornících Samet blues, Slunce zapadá už ráno či Čhajorki, publikovala také v časopisech Romano voďi, Respekt, Babylon a dalších. Psaní je pro ni druhem terapie i způsobem, jak oslovit čtenáře se sdílenou zkušeností.

Romská autorka a publicistka, která se ve své tvorbě soustředí na témata identity, ženské zkušenosti a paměti romské komunity. Psát začala v mediálním kurzu organizace ROMEA z potřeby zachycovat dosud opomíjené příběhy a nabourávat stereotypní pohled na Romy. Usiluje o to, aby romské hlasy zněly autenticky a s patřičným respektem. Ve svých textech propojuje osobní prožitek s širším společenským přesahem, přičemž staví na empatii a snaze o porozumění. Publikovala v Lidových novinách, na iDNES.cz, v časopisech A2, Tvar, Host, na serverech Romea.cz a PageNotFound, v povídkových antologiích Všude samá krása a Samet blues a ve sbírce autorek klubu Paramisara Fameľija nadevše.

Božena Gunárová pochází z rodiny Dudy-Koťových a psaní a vyprávění příběhů se věnuje od raného dospívání. K tvorbě ji přivedla nejen přirozená potřeba zachycovat vlastní příběhy a zkušenosti, ale také slib, který dala svému dědečkovi.

Vystudovala střední školu se zaměřením na sociální činnost, díky níž získala hlubší vhled do mezilidských vztahů, lidského chování a psychologie. Během studia absolvovala také mediální kurz organizovaný ROMEA, který dále prohloubil její zájem o psaní a práci s příběhem. Následně studovala divadelní a filmovou vědu v Olomouci a v současnosti se věnuje studiu romistiky v Praze.

Ve své tvorbě se zajímá o lidské příběhy, emoce a zkušenosti druhých. Psaní pro ni představuje způsob, jak zaznamenávat vlastní vnitřní svět, ale také citlivě nahlížet na životy lidí kolem sebe. Do své práce přináší empatii, otevřenost a zájem o různé perspektivy a do budoucna se chce naplno věnovat umělecké a literární tvorbě.

Dramaturg, dramatik a režisér s patnáctiletou zkušeností v divadle (více než 40 režií, autor téměř dvacítky inscenovaných divadelních her). Po úspěšné divadelní kariéře přešel k televizní tvorbě, napsal několik scénářů a 8 let pracoval jako dramaturg a kreativní producent TV Nova/Voyo/Oneplay. Podílel se např. na seriálech Jedna rodina, Profesor T., Gumy, Co ste hasiči, Ulice, Ordinace v růžové zahradě 2, Antatomie života nebo Specialisté.

​je vedoucí vědeckou pracovnicí na Filosofickém ústavu AVČR a dlouhodobě vyučuje na AMU Praha. Přednášela a spolupracovala s mnoha zahraničními akademickými institucemi (University Halifax, Uppsala, Lund, Freiburg, Giessen, Wuppertal, Helsinki, Zurich, Vídeň, Collège de France, FMSH Paříž) a kulturními institucemi v Čechách a na Slovensku. Věnuje se tématu společenské odolnosti, filosofii života a uměleckému výzkumu. Je autorkou a editorkou několika monografií, více než stovky publikací a spoluautorkou série participativních workshopů a divadelních představení.

je sociolog, spisovatel a publicista. Narodil se v terezínském ghettu, což zásadním způsobem ovlivnilo jeho celoživotní témata spojená s

pamětí holocaustu , antisemitismem, především práv menšin. 

V listopadu 1989 stál u zrodu hnutí Veřejnost proti násilí (VPN), jež na Slovensku vedlo pád komunistického režimu, a stal se jednou z hlavních tváří Sametové revoluce. Po odchodu z aktivní politiky se přestěhoval do Prahy, kde se synem Robertem založil nakladatelství GplusG, podílel se na vzniku TV Nova a nadále se věnoval sociologickému výzkumu i literární tvorbě.

Významnou stopu zanechal také v dokumentární tvorbě, kde vystupuje jako autor i protagonista autorských projektů (např. Krátká dlouhá cesta, anebo příběhu Natálky téměř upálené při rasově motivovaném žhářském útoky v Budišově).

je ředitel Roma Education Fund Slovensko, vede slovenskou pobočku REF. Ta je součástí mezinárodní sítě usilující o zlepšování vzdělávacích výsledků romských dětí a mládeže na Slovensku, v Rumunsku, Srbsku a Severní Makedonii. Ve své práci se Stano zaměřuje na financování a implementaci projektů, prosazování politických změn, evaluaci a strategické plánování. Na mezinárodní úrovni zároveň koordinuje práci kolegů ve zmíněných zemích v rámci strategického pilíře, který doplňuje formální vzdělávání ve školách.

Součástí doplňkového vzdělávání je i přesvědčení, že kultura a umění – až už formou audiovizuální, nebo jiné tvorby – hrají klíčovou roli při utváření romské identity. Stano se tomuto tématu věnuje i mimo svou hlavní práci: je členem programové rady Tuke.TV, občas přispívá do romských médií rozhovory se zajímavými romskými osobnostmi a na Slovensku zasedá v jedné z odborných komisí státního Fondu na podporu kultury národnostních menšin.

Absolvent sociální pedagogiky na MU, dlouhodobě se věnuji práci s dětmi a mládeží v rizikovém prostředí. Více než 30 let se pohybuji mezi školou, sociální oblastí a terénní prací. Věnuji se tématům vzdělávání, chudoby, sociálního vyloučení, rasismu a vztahů mezi většinovou společností a Romy.

slovenská herečka působící v Praze. V letech 2014–2018 studovala činoherní herectví na Konzervatoři v Košicích, následně vystudovala Katedru alternativního a loutkového divadla na DAMU v Praze, kde získala magisterský titul MgA. v oboru herectví.

Během studií i po jejich dokončení se věnuje především divadelní a audiovizuální tvorbě. Na scéně Národního divadla v Praze se představila v inscenacích Proslov k národu, Nebezpečné známosti, Hordubal a 100 songů. V Divadle Na zábradlí účinkovala v autorské inscenaci My děti z druhé ruky a v rámci projektu Vily Štvanice / Tygr v tísni se podílela na site-specific inscenaci Mistr a Markétka.

Vedle divadelní tvorby má zkušenosti také před kamerou. Objevila se v seriálech a filmech Oktopus (r. Jan Pachl), Iveta (r. Jan Hřebejk), Sexta (r. Adam Sedlák), Dunaj, k vašim službám (r. Peter Hoferica), Zločin na dobré cestě (r. Petr Zahrádka), Ratolesti (r. Michal Blaško) a Krajina opuštění (r. Eliška Ljubozatká).

Spoluzakladatelka Tuke.TV, audiovizuální platformy reflektující romskou a českou společnost prostřednictvím širokých forem audiovizuálního obsahu online. Ve spolupráci s ČT vyvíjí seriálovou adaptaci původního filmu Věry Chytilové Vlčí bouda z roku 1986. V roce 2027 bude mít premiéru její dokumentární režijní debut Rozdělené životy: Příběhy desegregace. Kromě práce kreativní producentky se věnuje inkluzi v audiovizi a podpoře tvůrců s romským původem.
Jejími tématy jsou kultivace veřejné debaty, romská identita, rovnost žen a mužů a hledání cest, jak si zachovat nadhled a humor. 

​

působí v oblasti duševního zdraví a sociální práce, mezi hlavní cíle svého aktivismu považuje dekolonizaci mysli a politizování romské komunity.

Při své práci měl šanci pracovat s Romkami, které tiše mění vzdělávací systém bez toho, aniž by byla jejich práce jakkoliv oceněna. Právě z této zkušenosti vznikla Roma Femina.

je britská romská filmová tvůrkyně z komunity Travelerů, působící mezinárodně ve Velké Británii, Německu a dalších zemích. V roce 2022 byla kreativní producentkou animovaného dokumentárního seriálu Lidé umírají dvakrát, který představuje životní příběhy romských přeživších a obětí holocaustu. V letech 2021–2024 působila jako programová manažerka, spolu-kurátorka a v roce 2024 také jako spoluředitelka Mezinárodního festivalu romského filmu AKE DIKHEA? v Berlíně. V roce 2025 připravila filmové programy pro festivaly Filmfest Dresden a Short Film Festival Hamburg. V roce 2023 založila Patrin Films, jednu z prvních romských produkčních společností ve Velké Británii. Do roku 2025 Patrin Films produkovala film The Earth Beneath Margaret’s Feet a také Angry Bird, vítěze Netflix Talent Fund Award, který měl premiéru a byl nominován na cenu za nejlepší krátký dokument na Raindance Film Festival v červnu 2025. Je rovněž producentkou a scenáristkou filmu ROMANY (pro BBC Wales – dostupný na BBC iPlayer).Od roku 2023 je členkou Evropské filmové akademie a spoluzakladatelkou European Romani Filmmakers Network.

studoval scenáristiku a od roku 2022 také režii na Filmakademie Baden-Württemberg. Jako syn romské rodiny z Černé Hory žil v Německu v letech 1991 až 2008 s dočasným odkladem deportace („Duldungsstatus“). Toto období bylo poznamenáno neustálou nejistotou a hrozbou vyhoštění. Po ukončení střední školy se; Sejad vyučil event manažerem a poté studoval obor „Media Design and Production“ na Vysoké škole aplikovaných věd v Offenburgu, kde v roce 2020 úspěšně získal bakalářský titul. V zimním semestru roku 2020 začal studovat scenáristiku na Filmakademie Baden-Württemberg. Díky velkému úspěchu svého druhého ročníkového filmu Fifteen Minutes, který měl premiéru na Mezinárodním filmovém festivalu v Hofu v roce 2022 a získal několik cen za krátký film, dostal nabídku přestoupit na program režie. Jeho film Němčina je fuška měl premiéru na Mezinárodním filmovém festivalu v Hofu v roce 2023.

 je scenáristka, režisérka a umělkyně. Ve své tvorbě se pohybuje napříč kulturními i metafyzickými realitami a využívá lidské tělo jako kotvu mezi světy. Vší láskou co mám v těle je jejím hraným debutem podle původního scénáře. 

je romský a queer výtvarný umělec, jehož tvorba se vymezuje proti přehlížení a politické marginalizaci napříč Evropou. Žije v Londýně a ve své práci kombinuje dokumentární fotografii s participativními postupy, aby zachytil příběhy komunit poznamenaných válkou, chudobou a systémovou diskriminací.“  Jeho práce se objevily v denících The Guardian, Balkan Insight a WOZ a byly vystaveny na mezinárodních výstavách, mimo jiné na Milánském trienále, ve Stiftung Kai Dikhas v Berlíně a v rámci projektu Queer Britain ve Velké Británii.

Lucas je filmař, producent a kameraman působící v Amsterdamu. Ve své tvorbě se zaměřuje především na dokumentární film a věnuje se společenským tématům, klimatické spravedlnosti a identitě.

Adrián Biháry má 25 let a žije v Trnavě. Je absolventem filmové scenáristiky a režie na VŠMU, kde sa během pěti ročního studia podílel na mnoho krátkometrážních filmů. Film Noci a dni se dostal do selekce Pöff shorts, Kyiv short film festival a získal cenu Zrnko soli. Ve svých příbězích dává hlas mladým lidem a točí sa okolo tématu dospívání a identity v současném světě. Momentálně pod produkcí Silverart vyvíjí dva projekty: celovečerní Vrany podle románu Petry Dvořákové a svůj krátkometrážní režijní debut Tyranosaurus. Pro Igora Smitku píše celovečerní dramu a také spolupracuje s Verou Lackovou. Pokud nepíše scénář nebo povídky, tak píše v reklamní agentuře.

Začínal jako střihač filmů pro dospělé. Jeho snem ale bylo psát. Když se seznámil s režisérem a producentem Jiřím Sádkem, začali spolu pracovat na romském hororu Mulo, jehož scénář podpořil Státní fond kinematografie. Poupátko momentálně pracuje pro audiovizuální platformu Tuke.TV, kde společně s producentkou Alicí Sigmund Herákovou vyvíjí seriálový remake filmu Věry Chytilové, Vlčí bouda.

​

​

​​​

​

režisérka a producentka Vera Lacková působí v Česku, Rakousku a na Slovensku. Je zakladatelkou produkční společnosti Media Voice a svou tvorbou bojuje proti diskriminaci menšin. Její celovečerní debut Jak jsem se stala partyzánkou (2021) byl nominován na MFDF Ji.hlava v kategorii Nejlepší český dokumentární film.

je ukrajinský filmový režisér, scenárista a koordinátor projektů. Od roku 2016 se angažuje v oblasti lidských práv Romů. Realizoval řadu mezinárodních projektů na Ukrajině i v Evropě, přičemž spolupracoval s různými nevládními organizacemi a filmovými studii. V roce 2020 natočil společně s ukrajinskou televizní stanicí „Syspilne“ krátký dokumentární film o mladých Romech na Ukrajině s názvem „The invisible truth“. V roce 2022 natočil krátký dokumentární film „Unknown Friends"“ o dobrovolnících v Evropě v době, kdy začala plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu. Film byl promítán na různých filmových festivalech v Itálii, Francii a Arménii. Od roku 2023 aktivně spolupracuje s berlínskými neziskovými organizacemi v oblasti romské kultury a arteterapie.

působí v Rakovníku, absolvent Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni. Ve své tvorbě propojuje figurální malbu a kresbu s prvky pop-artu, koláže a street artu.

Zabývá se tématy identity, romských kořenů a osobních příběhů, které zpracovává výraznou barevností a osobitým vizuálním jazykem. Má za sebou řadu výstav, mimo jiné v Praze, Plzni, Ostravě a Českých Budějovicích. Jeho díla jsou zastoupena v soukromých sbírkách

v České republice a Itálii i ve sbírce Muzea romské kultury v Brně. Je autorem letošních cen TUKINO VISIBILITY AWARDS.

rozená Kokyová, je první romskou vítězkou národní soutěže krásy, modelkou, moderátorkou a projektovou manažerkou.

Vítězství v soutěži krásy jí otevřelo dveře do světa modelingu, médií a společenských akcí.

Postupně se začala věnovat také moderování, které je dnes jednou z jejích hlavních profesních aktivit.

Vedle moderování působí jako projektová manažerka a věnuje se edukaci dětí a mládeže v oblasti prevence.

Práce s mladou generací je pro ni důležitou součástí jejího profesního i osobního života.

Ve své práci propojuje profesionalitu, energii, empatii a přirozený projev.

Nikola je důkazem toho, že vzdělání, odvaha a chuť pracovat mohou společně otevírat nové cesty a příležitosti.

je výrazná česká houslistka, zpěvačka, herečka a skladatelka. Pochází z muzikantské rodiny – jejím otcem byl muzikant Koloman Bitto, který působil mimo jiné v Rozhlasovém orchestru lidových nástrojů v Brně.

Vystudovala hudebně-dramatický obor na Konzervatoři v Brně a již během studií působila jako herečka a zpěvačka v brněnském divadle Husa na provázku. Později se intenzivně věnovala houslím, barokní hudbě a zpěvu. Studovala na Akademii staré hudby a na Masarykově univerzitě získala bakalářský titul v oboru Teorie a provozovací praxe staré hudby a magisterský titul v oboru Hudební věda.

Od roku 2007 žije převážně ve Spojených státech, kde v roce 2018 založila privátní hlasovou školu Žingora. Ve své tvorbě propojuje zkušenosti z klasické, lidové i současné hudby a dlouhodobě patří k výrazným osobnostem české alternativní hudební scény.

je bosenská filmová producentka a společenská aktivistka, která od roku 1992 žije v České republice. Po příchodu do Prahy se začala věnovat kulturním a integračním projektům a v roce 1999 spoluzaložila organizaci Slovo 21, zaměřenou na podporu Romů a cizinců. Spolu s manželem Džemilem Siladžićem také založila festival Khamoro, který se od roku 1999 koná v Praze a dnes je největším profesionálním romským festivalem na světě. Khamoro prostřednictvím hudby, tance, umění a dalších kulturních aktivit propojuje romskou komunitu s většinovou společností a každoročně přivádí do Prahy tisíce návštěvníků.

je literární a filmová vědkyně působící na Univerzitě Heidelberg. Ve své odborné práci se zaměřuje na antici*anismus, jeho zobrazování ve filmu a literatuře a na kritickou analýzu filmových a vizuálních stereotypů.